Cechmistrův deník, díl pátý
9. 4. 2007
Cechmistrův deník Pátý díl
Vojáci,
dnes se dostáváme k tématu, které mám sám velice rád a stálo u zrodu ,,Nildoru“.
Jedná se o pojem ,,Jednotka.
“
Dnes tomuto tématu věnuji celý deník.
Tak, kde začít přátelé? Začněme od podstaty slova ,,Jednotka.“
Vzniklo už před Kristem a jak slovo samo napovídá tak značí jednotu. Jde o to, že od jak živa víme, že pokud jsme s někým sehráni, jde nám určitá věc lépe.
Stejné je to i v bitvě. Pokud máme kolem sebe lidi, co známe výkonnostně tak víme, co od nich můžeme čekat a co zvládnou a co ne. A vrcholem funkčnosti každé jednotky je již zmiňovaná souhra.
Té ovšem není bez tvrdého tréninku.
Aby jsme dosáhli oné sehranosti, musíme vzít v potaz jednu věc. A to, že není souhry bez velení.
Velitel, kapitán, nebo jak jen chcete, je nedílnou součástí oné jednotky. Zná každého člena po výkonnostní stránce, i po všech jiných možných.
Ví co od něj čekat, ví jaký úkol mu udělit, ví zkrátka na co onen člověk má a na co ne.
Ovšem i když to vše zní krásně, je to jedna z nejtěžších věcí vůbec.
Bojový velitel Nildoru (neplést s Cechmistrem) bude mít těžkou práci. A to získat si naprostou a 100% důvěru své jednotky. Jednotka by měla svého velitele následovat se ctí...
Víte... Pro mě samotného je to téma jaksi životní... Vytvoření jednotky, která půjde za svým velitelem, kamkoliv, uposlechne na jeden jediný příkaz... Bude se prezentovat vybraným chováním, a.. Prostě je to jakési téma dokonalosti...sehrát jednotku tak, aby jste byly (obrazně) ochotni položit jeden za druhého svůj život. Na jedno mávnutí, znát formaci. Nebát se pokleknout před svým velitelem. A brát to jako výsadu. Protože jen osm z Vás se stane elitní pěchotou Nildoru. A věřte mi, že to nebude lehké. Ale je to krásná výzva... Není? Pokud mi bude udělen post velitele, převezmu to do svých rukou, pokud ne, budu vyučovat budoucího velitele.
Jednotka Nildoru bude nepřemožitelná. A pokud ne, na bitevním poli, bude vynikat chováním. Budeme známí, svým vybraným chováním a i když se ostatní budou chovat jinak, my ne.
Vždy poklekneme před velitelem a uposlechneme jeho rozkaz.
Tak to má být.
Ve středověku i dříve i později, se takové členství v nějaké jednotce, stávalo skoro náboženstvím.
Každá jednotka měla své zvyky..., které, i když je ostatní nechápaly a nevěděli co znamenají, tak je provozovala.
I jednotka Nildoru bude mít své tradice a členové jednotky budou něco víc než ostatní členové. I do budoucna, pokud přibude někdo do Nildoru, bude níž než elitní členové jednotky.
Taková je tedy vize Nildoru. Stvořit jednotku, která bude mít jméno. Jednotku, která bude vážená nepřítelem.
Naše jméno se bude nepřítel bát vyslovit.
Chci aby si tento článek každý z Vás přečetl. Bude to teď totiž akce číslo jedna.
Na Fóru se to samozřejmě také objeví. Objeví se tam i ke stáhnutí přihláška, vše se dozvíte.
Tak už se nemůžu dočkat.
Cechmistr Ilian